BÝT VENKU - SUMAVA

Rozhodla jsem se vám přinášet pravidelnou páteční inspiraci na víkendové výlety. Jestli si totiž myslím, že je něco extrémně podceňované, jak ve světě fitness, tak ve světe běžné aktivity, tak je to právě chůze a pobyt venku. Příroda má zázračnou moc už jen to, že vyjdete do lesa stáhne vaší hladinu kortizolu, zpomalí tep, uklidní hlavu. Nejraději bych mnoho lidem řekla, ať se místo tréninku seberou a jdou ven. Ideálně po lesních a polních cestách, kde se noha musí přizpůsobovat terénu, koukají okolo sebe, vnímají šum lesa, zpěv ptáků, chodí do kopce z kopce. Po celotýdenní dřině a převážném pobytu uvnitř je to očista. Jo a taky vám to docela pomůže s imunitou.

ŠUMAVA

BÝT VENKU - šumava I..jpg

 

Nikdy jsem k Šumavě neměla žádný specifický vztah, jsem horská holka, miluju skály, kopce, ostré profily a Šumava mi vždycky přišla prostě taková kopečkovitá a trochu nudná. Z hloubi srdce se jí omlouvám! Tohle byl můj třetí výlet do těhle končin a konečně se to stalo. Už rozumím, zamilovala jsem se. Asi jsme k tomu potřebovali čas (a taky tomu asi pomohl Klostermann, on o ní tak hezky píše), a možná objevit ty správná místa!

UBYTOVÁNÍ: Dobrá Chata na Zadově, 2858,-/2 osoby, víkend

DÉLKA VÝLETU: 16km, 5 hodin (i s pauzičkami)

NÁROČNOST: lehké

KDE JÍST: Dobrá Chata měla vážně skvělé menu, jako třeba borůvkové knedlíky a houbové řízečky

Klostermannova chata a její sojový karbanátek s bramborovou kaší? TOP!

Nebespán asi ani nemá smysl vyzdvihovat, dokonalé jídlo s lokálních surovin

Rozhodli jsme se vyrazit na celý víkend a tip vám dám na náš sobotní výlet. Byla to taková pohodička, ale to je někdy potřeba. Ráno jsme vyrazili na Horskou Kvildu, což je naprosto okouzlující místo, trošku mi to celé přijde jak nějaký kouzelný svět vystřižený z prospektu. Zelené louky kterými se vine říčka, krávy, sem tam chalupa. Parkovat můžete (na vaše riziko) u hotelu přímo v Kvildě, nikdo nás neodtáhl. 

Našli jsme modrou a vydali se směrem na Antýgl, dost často jsme šli lesem při Hamerském potoku, protože nám i psicím se to tak líbilo víc. Moc lidí jsme nepotkávali, ale Antýgl (pořád mi ten název přijde strašně zvláštní) je populární a tam lidí bylo hodně. Změnili jsme modrou za červenou a loukami se vydali směrem k Modravě. Krásná příroda, spousta bylinek a sem tam chalupa. Hned bych se stěhovala :)

BÝT VENKU - šumava III.jpg

Na (v?) Modravě jsme měli v plánu oběd U tří kukaček, které jsou vyhlášené, ale pro nás to bylo dost zklamání. Celkem drahá restaurace, kde si vás obsluha zpruzeně všimne za dost dlouhou dobu a pak si skoro ani neobjednáte. Tak jsme se jen napili a rozhodli se jít jíst jinam. Vedle byla Klostermannova chata a to bylo největší (pozitivní) překvapení. Skvělé menu s dvěmi VEGE jídly. Knedlíky plněné uzeným tofu a sojové karbanátky. A bylo to skvělé. Tohle místo nesmíte minout!

Dál nás nohy nesly po zelené přes Filipovu Huť, která asi vyhrála moji soutěž o nejkrásnější osadu. Miluju jak je rozprostřená po loukách a jedna chalupa krásnější než druhá. Po zelené jsme pokračovali až zpátky na Horskou Kvildu. Vymýšleli ty nejdivnější jména pro psy (co je divného na tom, že ten můj by se jmenoval Vrbata a říkala bych mu Vrbko?) a pili z pramínků. 

Za mě dost dobrý. Další den padly Kašperky a hrad, ale o tom zase jindy :)

 

 

 

BÝT VENKU - šumava IV..jpg
Lu Gregorova