JEDNY VELKÉ ZÁVODY A ZÁVĚR JEDNÉ ÉRY

Být trenérkou je krásná a emotivní záležitost. Pomáhat lidem být silnější, zdravější a dosahovat svých přání a cílů ať je jakékoliv jsou krásné. A dovádět své klienty a klientky do cíle je věc nejkrásnější. Miluju když holky přijdou s tím, že chtějí být silné. A z velké části trénování a tu transformaci, kterou mé klientky procházejí beru jako velmi soukromou a intimní věc. Ale příběh Aničky jsme se společně rozhodly sdílet. Především proto, že vím, že pro spoustu z holek, které si tohle přečtou to může být motivace, maličká jiskřička toho proč začít a inspirace k tomu co vše pro vás ten fakt stát se fyzicky silnou může udělat.

Deads time @sassi_berlinstrength

Deads time @sassi_berlinstrength

SÍLA JAKO PROSTŘEDEK

Nic není zadarmo a nic není tak jak to na sociálních sítích může krásně vypadat. Kdo zná Aničku, viděl ji na mých sociálních sítích nebo ji potkal v gymu, vidí bezstarostnou, usměvavou holku. Málokdo ale ví, jakým zlem si musela projít, co ji k trénování přivedlo a jak těžké skrze ty poslední tři roky občas bylo trénovat. Skoro před třemi lety tohle pískle přišlo, nesměle a nervózně, že by chtěla něco dělat. Že by chtěla doběhnout tramvaj, možná někdy udělat klik, že nechce, aby ji v 22 letech bolely záda a kolena. Nemluvila o tom, že potřebuje shodit něco ze svých 90kg a na začátku ani nemluvila o tom, kolik let strávila ve vztahu s člověkem, který ji uměl jen konstantně ponižovat, ubližovat jí a kolik pekla musela prožít. Začaly jsme cvičit, začaly jsme hledat důvěru a cestu. Sama k sobě, ke mne a ke svým schopnostem. S fyzičkou začala přicházet i psychická síla. Ruku v ruce. S tím jak sílilo tělo, sílila hlava. Začala si budovat svůj prostor, začala zářit. Začala určovat sama svoje hranice. Začala si věřit. A já nestačila koukat jak nádherná žena mi roste pod rukama.

Queen

Queen

ČAS NA DALŠÍ LEVEL

Anička nikdy nevynechala trénink a to i přesto, že má celkem náročnou práci, kde pracuje 5-6 dní v týdnu a minimálně 4 dny z toho 12-ti hodinové směny. Ale měla cíl, měla odhodlání. Po roce a půl najednou bylo dole 13kg a od země se odlepovaly váhy o kterých jsme se bavily na začátku jen ze srandy. A tak přišel návrh: pojď si zkusit závod.

Věděla jsem moc dobře, že závod není o tom závodu samotném, ale jeden z mých cílů mezi řádky. Jak završit tu cestu k “nestydět se”, “dělat co miluju já”. Do teď si pamatuju, když jsem 2017 na léto odletěla a Anička neměla ve svém okolí nikoho, kdo by ji v silovém tréninku podpořil a dokonce přemýšlela, že skončí. A já si uvědomila, že trenér/ka nesmí být pro klienta tím jediným ostrůvkem. Nechala jsem Aničku plavat v tom, aby musela trénovat občas s někým jiným (jop, pro kolik z vás je mužský trenér naprosto nepředstavitelný? A ještě když ti naši by každý mohl z fleku na soutěž “nejhezčí sympaťák roku”) a ona to zvládla. Ona si to dokonce začala užívat. Na podzim 2018 jsme se tedy rozhodly, že v roce 2019 dáme soutěž a pak se nabídla ta nejlepší příležitost BOSS GIRLS.

BERLÍN JAKO ZAVRŠENÍ JEDNÉ ÉRY

Mám ráda místa, kde můžete zažít solidaritu a podporu v té nejčistší formě. Bohužel z mé vlastní zkušenosti tohle v CZ úplně nebývá. A tím nechci sklouzávat do nadávání, jak je to tady všechno na prd. Ale bohužel místa, jako třeba Berlin Strength, které aktivně v rámci sportu bojují proti jakékoliv formě diskriminace a tvoří tak podporující prostředí v rámci trojboje/vzpírání na té amatérské úrovni stále chybí. A tak jsem byla nadšená, že první závody můžou být právě v Berlíně a právě ty, které jsou čistě holčičí.

Všichni se ptají na umístění, ale to je v důsledku úplně, ale úplně šumák. Přestaňme být tak orientovaní na výkon a čísla a pojďme se víc zaměřit na prožitek a cestu. Nám šlo primárně o to, propadnout závodění. Tomu zážitku co dokážu a jak dlouhou cestu ušla tahle holka co se učila vůbec poprvé dřep a nedokázala si představit, že by kdykoliv šla do gymu bez své trenérky. Vyrostla v ženu, která zvládne v Německu tahat solidní váhy, dokáže se u toho smát, má za sebou partu lidí, která věří v cokoliv co chce dělat (a dokonce si na to udělá výlet do Berlína) a už nenechá nikoho, aby ji ubližoval či ji jakýmkoliv způsobem ponižoval, protože zná svou cenu, miluje to co dělá a miluje sebe (jo a taky doufejme, že mě :D)

The crew (Anička měla největší fanclub)

The crew (Anička měla největší fanclub)


A ŽIVOT JDE DÁL!

Já jsem šťastná, je to pro mne neskutečně emotivní příběh o ženské solidaritě, o tom jak velký vliv má ta fyzická síla na tu psychickou. Jak hledání sebe sama a své ceny přes budování síly umí zázraky. Je to příběh o tom, že i když to může vypadat nereálně, tak VY máte tu možnost vzít život a své tělo a samy sebe do svých rukou. Je to příběh o tom, že vy máte právo rozhodovat samy o sobě. A je to i příběh o tom, jak trenérka/trenér mohou být průvodcem na této cestě. Je to příběh o tom, že trénování je celostní, že je třeba vnímat člověka jako celek a ne jen jako tělo.

Full focus @sassi_berlinstrength

Full focus @sassi_berlinstrength

MOJE ZMĚNA?
Anička odzávodila a pro mě tím také jedná dlouhá etapa uzavřena a tohle byl její krásný závěr. Po sedmi letech odcházím od trénování jako své hlavní obživy. Opouštím všechny ty hodiny v gymu, soukromé hodiny, dělání tréninkových plánů a vedení lekcí. Nedělám žádnou tlustou čáru, ani nepálím mosty. Všechny klienty si nechávám společně s Márou Váchou a pár srdcovek jako takový malý vedlejšák. Ale jinak vím, že tenhle rok potřebuji trávit jinak a že potřebuji změnu. Bylo to pro mne roční rozhodování a nebylo lehké. Ale teď jsem absolutně šťastná a tohle byl božský závěr. Díky všem, kdo to dočetli až sem ;)

Coach life @sassi_berlinstrength

Coach life @sassi_berlinstrength

Lu Gregorova